Doporučení Výboru ministrů rady Evropy smeřující k boji proti diskriminaci LGBT lidí
... Více
Práva sexuálních menšin v Radě Evropy
Parlamentní shromáždění Rady Evropy projednávalo Zprávu o diskriminaci na základě sexuální orientace a pohlavní identifikace
... Více
Publikace Homofobie v žákovských kolektivech
... Více
Polemika v kavárně
... Více
KDYŽ MILUJEŠ, NENÍ CO ŘEŠIT. NEBO JO?
Komiks proti homofobii na youtube.com
Poradnu provozuje nevládní organizace In IUSTITIA
Co jsou to Hate crimes – zločiny z nenávisti
Jou trestné činy jako fyzické nebo psychické násilí, nenávistné projevy či vandalismus, které jsou motivovány nepřátelstvím vůči určité skupině lidí ve společnosti. Iniciátoři takového násilí jsou obvykle organizováni v různých skupinách.
Hate crimes namířené proti lesbám, gayům, bisexuálním a transsexuálním lidem jsou takové, kdy oběti jsou vybrány na základě jejich skutečné či domnělé sexuální orientace, pohlavní identity či vyjadřování.
Tyto nenávistné činy mohou zahrnovat non-verbální útoky (symboly, znaky, gesta), verbální útoky, útoky na majetekvyhrožování, obtěžování, ponižování, kyberšikanu, fyzické násilí, psychické útoky, ublížení na zdraví, sexuální útoky, znásilnění, mučení, pokus o vraždu či vraždu.
Oběťmi těchto nenávistných činů mohou být také lidé, o kterých si útočník myslí, že jsou příslušníky LGBTQ minority, přestože ve skutečnosti nejsou.
Jaký je rozdíl mezi nenávistným činem a jinými trestnými činy?
Nenávistné činy mají velmi silné sociální následky, jejich smyslem je vyslat signál celé skupině osob, stejně jako rodinám či podporovatelům, že nejsou ve společnosti vítáni a bezpečni.
Nenávistné činy za sebou obvykle zanechávají obrovské psychické škody. Ačkoli každý trestný čin způsobí oběti psychické škody, určité emocionální reakce jsou příznačné pro oběti nenávistných útoků. Obvykle se jedná o deprese, úzkost, strach, stres a zlobu.
Zločiny z nenávisti zůstávají nenahlášeny
Drtivá většina oběti nenávistných útoků namířených proti LGBTQ lidem tyto činy vůbec nenahlásí policii. Důvodů bývá hned několik:
• Nedůvěra v policii - menšiny, včetně LGBTQ menšiny mají historicky napjaté vztahy se státními orgány prosazujícími právo a obávají se, že trestné činy namířené proti nim nebudou brány vážně, a že reakce policie bude lhostejná a nepřátelská.
• Očekávaná negativní reakce
• Obava z odvetných útoků
• Strach z „vyoutování“ - oběti násilí namířeného proti LGBTQ lidem se také nezřídka obávají, že oznámení trestného činu namířeného proti nim mohou představovat nebezpečí, že budou „vyoutováni“ jejich rodinám přátelům a dalšímu sociálnímu okolí.