AKTUALITY

 

Doporučení Výboru ministrů rady Evropy smeřující k boji proti diskriminaci LGBT lidí
... Více

Práva sexuálních menšin v Radě Evropy
Parlamentní shromáždění Rady Evropy projednávalo Zprávu o diskriminaci na základě sexuální orientace a pohlavní identifikace
... Více

Publikace Homofobie v žákovských kolektivech
... Více

 

Polemika v kavárně
... Více

KDYŽ MILUJEŠ, NENÍ CO ŘEŠIT. NEBO JO?
Komiks proti homofobii na youtube.com

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hate crimes / Hate speech

(Trestné činy motivované nenávistí)

 

Hate crimes – zločiny z nenávisti

Jou trestné činy jako fyzické nebo psychické násilí, nenávistné projevy či vandalismus, které jsou motivovány nepřátelstvím vůči určité skupině lidí ve společnosti. Iniciátoři takového násilí jsou obvykle organizováni v různých skupinách. 

Hate crimes namířené proti LGBTQ lidem jsou takové, kdy oběti jsou vybrány na základě jejich skutečné či domnělé sexuální orientace, pohlavní identity či vyjadřování.

Tyto nenávistné činy mohou zahrnovat non-verbální útoky (symboly, znaky, gesta), verbální útoky, útoky na majetekvyhrožování, obtěžování, ponižování, kyberšikanu, fyzické násilí, psychické útoky, ublížení na zdraví, sexuální útoky, znásilnění, mučení, pokus o vraždu či vraždu.

Oběťmi těchto nenávistných činů mohou být také lidé, o kterých si útočník myslí, že jsou příslušníky LGBTQ minority, přestože ve skutečnosti nejsou.

Jaký je rozdíl mezi nenávistným činem a jinými trestnými činy?

Nenávistné činy mají velmi silné sociální následky, jejich smyslem je vyslat signál celé skupině osob, stejně jako rodinám či podporovatelům, že nejsou ve společnosti vítáni a bezpečni.
Nenávistné činy za sebou obvykle zanechávají obrovské psychické škody. Ačkoli každý trestný čin způsobí oběti psychické škody, určité emocionální reakce jsou příznačné pro oběti nenávistných útoků. Obvykle se jedná o deprese, úzkost, strach, stres a zlobu.

 

Zločiny z nenávisti zůstávají nenahlášeny
Drtivá většina oběti nenávistných útoků namířených proti LGBTQ lidem tyto činy vůbec nenahlásí policii. Důvodů bývá hned několik:
• Nedůvěra v policii - menšiny, včetně LGBTQ menšiny mají historicky napjaté vztahy se státními orgány prosazujícími právo a obávají se, že trestné činy namířené proti nim nebudou brány vážně, a že reakce policie bude lhostejná a nepřátelská.
• Očekávaná negativní reakce
• Obava z odvetných útoků
• Strach z „vyoutování“ - oběti násilí namířeného proti LGBTQ lidem se také nezřídka obávají, že oznámení trestného činu namířeného proti nim mohou představovat nebezpečí, že budou „vyoutováni“ jejich rodinám přátelům a dalšímu sociálnímu okolí. 

 

STALY JSTE SE OBĚTÍ ÚTOKU Z NENÁVISTI, MŮŽETE SE OBRÁTIT NA BEZPLANOU PRÁVNÍ PORADNU JUSTÝNA:

http://www.in-ius.cz/poradna-justyna.html

 

 

V roce 2009 byl přijat nový trestní zákoník , který nabyl účinnosti od 1. ledna 2010. § 42 písm. b) trestního zákoníku stanoví jako přitěžující okolnost, je-li spáchání trestného činu motivováno národnostní, rasovou, etnickou, náboženskou, třídní či jinou podobnou nenávistí nebo jinou zvlášť zavrženíhodnou pohnutkou. Spáchání trestného činů z důvodu nenávisti k sexuálním menšinám (gayům, lesbám, bisexuálním či transsexuálním lidem) by tak mělo být přitěžující okolností, neboť takovýto motiv by zcela jistě bylo možné pod uvedené ustanovení podřadit. U mnoha trestných činu, např. vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, mučení nebo jiného nelidského zacházení, zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, poškození cizí věci, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob bude pachateli uložen trest ve vyšší trestní sazbě, je-li čin motivován skutečnou nebo domnělou rasou, příslušností k etnické skupině, národností, politickým přesvědčením, vyznáním nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. Nicméně trest ve vyšší trestní sazbě nebude moci být uložen, bude-li uvedený trestný čin motivován nenávistí vůči oběti z důvodu její skutečné či domnělé sexuální orientace. Připomínku, aby se vyšší trestní sazba vztahovala i na trestné činy motivované nenávistí k sexuálním menšinám, předkladatel zákona neakceptoval.