AKTUALITY

 

Doporučení Výboru ministrů rady Evropy smeřující k boji proti diskriminaci LGBT lidí
... Více

Práva sexuálních menšin v Radě Evropy
Parlamentní shromáždění Rady Evropy projednávalo Zprávu o diskriminaci na základě sexuální orientace a pohlavní identifikace
... Více

Publikace Homofobie v žákovských kolektivech
... Více

 

Polemika v kavárně
... Více

KDYŽ MILUJEŠ, NENÍ CO ŘEŠIT. NEBO JO?
Komiks proti homofobii na youtube.com

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Heteronormativita a homofobie
V souvislosti s LGBT (lesbickými, gay, bisexuálními a transgender) tématy bývají často skloňovány termíny homofobie a heteronormativita. Ačkoli v samotné komunitě se tyto termíny již zavedly a zpopularizovaly, většinová společnost jim stále příliš nerozumí, případně je navzájem zaměňuje. Heteronormativita a homofobie však označují odlišné fenomény. Co tedy přesně znamenají a jak se projevují?
Homofobie slouží k označení nepřátelských postojů, pocitů a chování vůči homosexuálním lidem. Jedná se o strach až nenávist k homosexualitě. Mimochodem se občas ukazuje, že nepřátelství vůči homosexuálním lidem je dáno strachem z vlastní skryté homosexuality, ačkoli se samozřejmě nejedná o pravidlo. Dalšími důvody pro homofobní chování jsou předsudky spojené s malou informovaností, někdy příslušnost k církvi, která homosexualitu odsuzuje atd. Pod homofobii spadá široká škála jevů: mohou to být posměšné nebo nenávistné verbální projevy, společenská diskriminace, fyzické útoky. Nepřátelské postoje se objevují samozřejmě i vůči dalším jedincům, kteří svou sexualitou nezapadají do předpokládaných škatulek – ať už se jedná o bisexuální, transgender, intersexuální či další osoby. Někdy se používají specifické termíny jako např. bifobie či transfobie, většinou se ale nenávist a strach z LGBT lidí obecně řadí také pod homofobii, ačkoli je to pochopitelně trochu zavádějící.

 

Heteronormativita

Heteronormativita na rozdíl od homofobie není automaticky spojená s nenávistnými projevy, ačkoli lze říci, že homofobie je jedním z důsledku heteronormativity. Jak je slyšet již v samotném označení, heteronormativita odkazuje k jakési normě, kterou je v tomto případě heterosexualita. Jedinci s jinou sexualitou jsou chápáni jako občani/ky druhé kategorie a podle toho je s nimi jednáno (např. v otázkách společného soužití, rodičovství, přístupu k práci atd.). Heteronomativita může být i nenápadnější. Je jí třeba předpoklad, že všichni v našem okolí jsou automaticky heterosexuální: u dívek se tak jejich okolí např. automaticky domnívá (a často jim také opakuje), že až vyrostou, tak se provdají za muže a založí rodinu. Stejně tak tomu je i u mužů. Ve filmech, literatuře a dalších kulturních produktech se téměř nevyskytují jiné než heterosexuální uspořádání. Ve školách se v sexuální výchově mluví především o prevenci otěhotnění a pohlavních chorob – vše se ale automaticky vztahuje na heterosexuální vztahy. Při bližším zkoumání zjistíme, že heteronormativita prostupuje téměř všemi institucemi.

Klíčovou institucí je při udržování/odstraňování homofobie a heteronormativity vedle rodiny také škola. Ačkoli období, ve kterém mladí lidé povinně navštěvují školní zařízení, je zároveň obdobím, ve kterém si nejčastěji uvědomují svoji sexuální identitu, většinou jim nejsou dostupné žádné informace, ani jim není ve škole poskytována zjevná podpora. Důsledkem toho je, že mladí lidé svoji identitu tají, stydí se za ni, v extrémních případech se stávají předmětem šikany. Občas dokonce i ze strany vyučujících. Podobně mohou být vyučující nebo jiný školní personál vystaveni útokům ze strany studujících. Je proto zapotřebí překročit mylný předpoklad, že školu navštěvují pouze heterosexuální jedinci. Školy by měly zajistit, aby byly pro LGBT mládež bezpečným místem. Prevence homofobie a oslabování heteronormativních vzorců je možné díky důsledné osvětě a informovanosti – a to nejen v hodinách sexuální výchovy. Je proto vhodné pořádat pravidelná školení i pro samotný personál.